Problematika kvality pracovních míst v souvislosti se změnou klimatu

Javascript is disabled in your browser. Please, enable it for a better user experience.

Authors

Tina Weber

Jorge Cabrita

Abstract

Pracovníci pocítí dopady změny klimatu mnoha způsoby: nejistotou zaměstnání, změnami ve svých pracovních úkolech a povinnostech a změnami na pracovištích, které mohou zahrnovat odlišné pracovní postupy a vývoj nových činností a produktů. Rizika související se změnou klimatu jsou spojena se zvýšenou expozicí nebezpečím, což vede k nižším standardům kvality pracovních míst, ztrátě produktivity a větší nejistotě zaměstnání a práce. Téměř polovina pracovníků v EU pocítí zásadní změny ve svých pracovních úkolech, neboť ekonomiky se přizpůsobují změně klimatu a provádějí se strategie zmírňování dopadů změny klimatu. Kromě toho je pravděpodobné, že se práce v důsledku reakcí podniků na změnu klimatu změní. Tyto změny v práci sice zvyšují zranitelnost některých pracovníků, ale zároveň nabízejí příležitosti ke zlepšení některých aspektů kvality práce. Tato zpráva popisuje složité souvislosti mezi kvalitou pracovních míst a změnou klimatu, včetně důsledků zelených úkolů ve vybraných odvětvích.

Job quality side of climate change

English (1.92 MB - PDF)

Key messages

Přímý dopad změny klimatu na kvalitu pracovních míst neznamená pouze expozici vysokým teplotám. Zahrnuje také psychosociální rizika, zvýšené znečištění ovzduší, UV záření a extrémní povětrnostní jevy. Ohroženi jsou zejména pracovníci v zemědělství, rybolovu, lesnictví, stavebnictví, cestovním ruchu a tísňových službách.

Zelená transformace bude mít přímý dopad na 40 % pracovníků v EU. Kvalita pracovních míst se u zelených profesí liší a některá pracovní místa jsou popisována jako náročná, jelikož negativní aspekty práce převažují nad pozitivními. Více pozornosti by se mělo věnovat dopadům zelené transformace na kvalitu pracovních míst, zatímco politická opatření by se měla zaměřit na zvyšování kvality pracovních míst.

V odvětvích, která jsou nejvíce ovlivněna změnou klimatu, jsou zaměstnáni především muži a vysoký počet sezónních, migrujících a samostatně výdělečně činných pracovníků, kteří obvykle nemají dostatečnou legislativní ochranu a často jsou méně organizováni v odborech a zastoupeni na pracovišti.

Klíčový je odvětvový přístup k monitorování a zlepšování kvality pracovních míst, neboť odvětví pociťují řadu přímých i nepřímých dopadů změny klimatu. Pracovníkům v nejvíce postižených odvětvích by měla být poskytnuta prioritní podpora pro obnovu dovedností a přechody mezi zaměstnáními. Je třeba provést podrobnější analýzu důsledků pro další odvětví. Jednotlivé podniky a postupy mohou významně přispět k řešení změny klimatu a jejích dopadů na kvalitu pracovních míst.

Ke snížení rizik pro pracovníky potřebujeme více znalostí a inovativních řešení. Výzkum dopadů změny klimatu na pracovníky a pracoviště je stále nesourodý. Vzhledem k tomu, že změna klimatu je dynamický proces, je třeba sledovat kvalitu zelených pracovních míst a míst, která jsou nejvíce vystavena rizikům změny klimatu.

Executive summary

Změna klimatu bude mít zásadní dopad nejen na životní podmínky, ale také na evropské trhy práce, pracovní podmínky a kvalitu pracovních míst. K pochopení důsledků změny klimatu pro pracovní život je důležité rozlišovat mezi jejím přímým dopadem a dopadem politik v oblasti změny klimatu.

Cílem této zprávy je přispět k diskusi tím, že zkoumá výzkum a debatu probíhající na vnitrostátní úrovni, pokud jde o dopad změny klimatu a zhoršování životního prostředí na kvalitu pracovních míst, zejména v profesích, které budou pravděpodobně ovlivněny ekologizací.

Politické souvislosti

Politiky EU v oblasti změny klimatu nejsou nové, ale politické ambice a politiky zmírňování dopadů změny klimatu zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů se výrazně zvýšily a jsou kombinovány s finančními investicemi na podporu strategie zelené transformace a zeleného růstu. Evropská unie se zavázala k řadě cílů a souvisejících politických opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu, která byla přijata v roce 2019. Kladou si za cíl přeměnit EU v moderní, konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající zdroje na základě závazného cíle dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Jako přechodný krok EU zvýšila své ambice v oblasti klimatu do roku 2030 a zavázala se do roku 2030 snížit emise nejméně o 55 % v rámci balíčku „Fit for 55“. S cílem sladit právní předpisy s těmito ambicemi vstoupil v červenci 2021 v platnost nový Evropský právní rámec pro klima. Nařízení, které jej vymezuje, zpřísňuje mimo jiné cíle snižování emisí pro budovy, dopravu, zemědělství, odpadové hospodářství a malé a střední podniky a vyžaduje restrukturalizaci automobilového průmyslu a energetiky, aby bylo možné splnit klimatické cíle. Zelená dohoda pro Evropu pohltí jednu třetinu investic ve výši 1,8 bilionu EUR ze souboru opatření na podporu oživení NextGenerationEU.

Na podporu cíle Zelené dohody pro Evropu, kterým je zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu, zavedla Evropská komise v roce 2020 Mechanismus pro spravedlivou transformaci. Jeho cílem je podpořit regiony a obyvatele nejvíce zasažené přechodem ke klimatické neutralitě, přičemž finanční pomoc ve výši 19,2 miliardy EUR bude v letech 2021 až 2027 přidělena na politické intervence zaměřené na podporu zaměstnanosti a diverzifikaci místní ekonomiky. Evropská komise poukázala na význam sociálního dialogu při navrhování a provádění těchto opatření.

Vzhledem k obrovskému dopadu změny klimatu a politiky v oblasti změny klimatu na společnost, hospodářství a trh práce jsou související aspekty čím dál více začleňovány do dalších politik EU, například průmyslové politiky, do výzkumných rámců, strategií v oblasti vzdělávání a dovedností a ve skutečnosti i do Evropského pilíře sociálních práv, který hraje klíčovou úlohu při podpoře transformace prostřednictvím vzdělávání, zaměstnanosti a bezpečného a zdravého pracovního prostředí.

Klíčová zjištění

Dopady změny klimatu, jako jsou rostoucí teploty, zvýšené znečištění ovzduší a větší četnost extrémních povětrnostních jevů, mají prokazatelné negativní dopady na kvalitu pracovních míst a produktivitu pracovníků. Ztěžují práci. Zvláště ohroženi jsou pracovníci, kteří tráví hodně času venku (například v zemědělství, rybolovu, lesnictví, zahradnictví, stavebnictví a cestovním ruchu), a pracovníci pracující se stroji, které vytvářejí teplo. Nepříznivými povětrnostními jevy, jako jsou lesní požáry a záplavy, jsou také přímo ovlivněni pracovníci tísňových služeb.
V těchto odvětvích jsou zaměstnáni především muži a vysoký počet sezónních, migrujících a samostatně výdělečně činných pracovníků, kteří obvykle nemají dostatečnou legislativní ochranu a často jsou méně organizováni v odborech a zastoupeni na pracovišti.
Mnohá z těchto odvětví také čelí změnám, protože je třeba přizpůsobit pracovní metody, což může snížit jistotu zaměstnání a vyžadovat odbornou přípravu, rekvalifikaci nebo změnu zaměstnání.
Politiky v oblasti změny klimatu (a zejména politiky zmírňování dopadů změny klimatu) by měly přispět k přesunům v jednotlivých odvětvích a profesích, zejména v odvětvích, která se nejvíce podílejí na emisích skleníkových plynů. Analýza údajů z telefonického průzkumu pracovních podmínek v Evropě potvrzuje, že vysoký podíl pracovníků v těchto odvětvích vykonává povolání, která budou pravděpodobně ovlivněna zelenou transformací. Celkem 40 % pracovníků v EU vykonává povolání, kterých se zelená transformace přímo dotkne.
Pokud jde o kvalitu pracovních míst, pracovní místa, u nichž je pravděpodobná vyšší náročnost (pěstitelé plodin, tesaři a izolatéři), se obvykle vyznačují vyššími nároky (například fyzickými riziky a fyzickou náročností), ale zároveň nedostatkem zdrojů (například nedostatečnou sociální podporou, samostatností při práci a přístupem k odborné přípravě). Nová a vznikající pracovní místa (například nákupčí, manažeři plánování politik a odborníci na čištění odpadních vod) vykazují nejpříznivější rovnováhu mezi nároky a zdroji, zatímco kvalita pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci (stavbyvedoucí, meteorologové a elektrotechnici) více odpovídá průměrné evropské kvalitě pracovních míst.
Rovnováha profesních změn, která vede k novým pracovním profilům, vyšším nárokům nebo novým kvalifikačním požadavkům, se v jednotlivých odvětvích liší. Důsledky pro kvalitu pracovních míst budou určeny nejen přesným profilem úkolů jednotlivých pracovních míst (včetně expozice rizikům spojeným se změnou klimatu) a postupy na pracovišti, ale také opatřeními přijatými k řešení dopadů změny klimatu a způsobem provádění zelené transformace na všech úrovních.
Zatímco zelené profese představují úsilí o celoživotní učení, které podpoří transformaci, podniky se rovněž zapojují do opatření a postupů na pracovišti, které podporují snižování emisí uhlíku. Zapojení pracovníků do vývoje a provádění těchto postupů může obohatit kvalitu pracovních míst.

Politické ukazatele

Výzkum dopadů změny klimatu na pracovníky a pracoviště je stále nesourodý. Ke snížení rizik pro pracovníky je zapotřebí více znalostí a řešení.
V EU neexistují rovné podmínky, pokud jde o ochranu pracovníků před riziky přímo spojenými se změnou klimatu. Předpisy týkající se práce při vysokých teplotách se na vnitrostátní úrovni značně liší.
Snižování emisí uhlíku má dopad na řadu odvětví, a to nejen na energetiku a těžký průmysl. Pracovníkům v nejvíce dotčených odvětvích by měla být poskytnuta prioritní podpora pro obnovu dovedností a přechody mezi zaměstnáními. Kromě toho je třeba provést podrobnější analýzu důsledků pro další odvětví a poskytnout dotčeným podnikům a jejich zaměstnancům podporu.
Větší pozornost by měla být věnována dopadům zelené transformace na kvalitu pracovních míst a je zapotřebí systematičtější výzkum. Je třeba sledovat kvalitu zelených pracovních míst a pracovních míst, která jsou nejvíce vystavena rizikům změny klimatu (často se jedná o stejná pracovní místa), protože změna klimatu je dynamický proces. Politická opatření by se měla zaměřit na zvyšování kvality pracovních míst.
Zásadní význam bude mít rozvoj průmyslových strategií a souvisejících prognóz dovedností a koncipování příslušné odborné přípravy vyvinuté se sociálními partnery, zejména má-li se zabránit tomu, aby nedostatek dovedností a pracovních sil omezoval pokrok směrem ke snižování emisí uhlíku.

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

Table 1: Dimensions of job quality and corresponding job demands and resources
Table 2: Impact of the greening of the economy on occupational groups
Table 3: Job demands of greening occupational groups compared with the EU workforce average
Table 4: Job resources of greening occupational groups compared with the EU workforce average
Table 5: Categories of green workplace behaviours

List of figures

Figure 1: Trends in annual temperature across Europe, 1990–2019
Figure 2: Projected changes by 2050 in the frequency of adverse weather events relevant for transport across Europe
Figure 3: Cumulative GHG emissions and employment by economic sector of activity, EU27, 2022 (%)
Figure 4: Job quality index, by greening occupational group, EU27 (%)
Figure 5: Shares of electricity, gas, steam and air conditioning supply in occupations likely to be impacted by greening (%)
Figure 6: Job quality (left) and job demands (right) – Electricity, gas, steam and air-conditioning supply versus EU27 average (%)
Figure 7: Shares of workers in the manufacturing of food and beverages and motor vehicle manufacturing sectors in occupations likely to be impacted by greening (%)
Figure 8: Job quality (left) and job demands (right) – Food and beverages and motor vehicle manufacturing sector versus EU27 average (%)
Figure 9: Shares of agricultural workers in occupations likely to be impacted by greening (%)
Figure 10: Job quality (left) and job demands (right) – Agriculture sector versus EU27 average (%)
Figure 11: Shares of transport workers in occupations likely to be impacted by greening (%)
Figure 12: Job quality (left) and job demands (right) – Transport sector versus EU27 average (%)
Figure 13: Shares of water supply and waste management workers in occupations likely to be impacted by greening (%)
Figure 14: Job quality (left) and job demands (right) – Water supply and waste treatment versus EU27 average (%)
Figure 15: Shares of construction workers in occupations likely to be impacted by greening (%)
Figure 16: Job quality (left) and job demands (right) – Construction versus EU27 average (%)
Figure 17: Shares of hospital and care workers in occupations likely to be impacted by greening (%)
Figure 18: Job quality (left) and job demands (right) – Hospital sector versus EU27 average (%)
Figure 19: Shares of Horeca workers in occupations likely to be impacted by greening (%)
Figure 20: Job quality (left) and job demands (right) – Horeca versus EU27 average (%)

Number of pages: 62

Reference nº: EF23032

ISBN: 978-92-897-2407-4

Catalogue nº: TJ-09-24-361-EN-N

DOI: 10.2806/693002

Permalink: eurofound.link/ef23032

Cite this publication
Eurofound (2024), Job quality side of climate change, Publications Office of the European Union, Luxembourg.