Interakce mezi člověkem a robotem: jaké změny přináší na pracoviště?

Pokročilé robotické systémy a aplikace mění povahu pracovních míst – mají dopad na způsob vykonávání práce, což často vede ke změnám obchodních modelů a novému vymezení rolí, úkolů a metod práce. Při zlepšování těchto systémů hraje klíčovou roli umělá inteligence, která jim propůjčuje lepší schopnosti a funkce a větší flexibilitu než tradičnějším robotům. Umělá inteligence také usnadňuje bezproblémovou spolupráci a interakci mezi člověkem a robotem v různých odvětvích. Nejvýrazněji to dokládají kolaborativní robotické aplikace, které díky umělé inteligenci umožňují užší interakci mezi pracovníky a roboty ve sdíleném pracovním prostoru.
 

Vzhledem k tomu, že pokročilí roboti se stávají v moderních pracovních prostředích stále složitějšími a rozšířenějšími, je pro jejich úspěšnou integraci do pracovního prostředí velmi důležité pochopit, jak probíhá interakce mezi pracovníky a roboty a jaké důsledky to má pro organizaci práce a pracovní podmínky. Má-li být zajištěn pozitivní dopad na podniky i pracovníky, musí být změny, které přináší autonomní nebo poloautonomní pokročilá robotika, důkladně pomyšleny a proaktivně řízeny.
 

Tato zpráva vychází z údajů z průzkumů a případových studií zaměřených na pokročilé robotické systémy a aplikace pro automatizaci úkolů. Přispívá k politické diskusi o automatizaci práce a poukazuje na nové formy interakce mezi pracovníky a roboty a na související změny v organizaci práce a pracovních podmínkách.
 

Politické souvislosti

Na rozdíl od tradičních robotů, kteří jsou obvykle umístěni v klecích v bezpečné vzdálenosti od lidí, pokročilí roboti, kteří jsou vybaveni čidly a vylepšenými funkcemi, jsou v blízkosti lidí zárukou větší bezpečnosti. Umožňují užší interakci a spolupráci mezi člověkem a robotem, která se vyznačuje společnými cíli a synchronizovanějšími úkoly. Navzdory těmto výhodám mohou formy interakce, které vyplývají z používání stále pokročilejších robotických systémů, zejména těch se zabudovanou umělou inteligencí, představovat nové politické a regulační výzvy. Při zajišťování bezpečné a účinné interakce mezi člověkem a robotem je zaměření na člověka důležitější než kdy dříve.
 

Několik politických iniciativ týkajících se umělé inteligence, které jsou součástí Digitální strategie EU, klade důraz na to, že při vývoji a používání technologií je třeba se zaměřit na člověka. V souvislosti s pokročilou robotikou to znamená, že je nutné zajistit, aby systémy byly navrhovány a využívány způsobem, který respektuje lidské hodnoty a základní práva. Evropská komise navíc učinila kroky k řešení otázek odpovědnosti v souvislosti s používáním umělé inteligence a předložila návrh revidované směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky a směrnice o občanskoprávní odpovědnosti za umělou inteligenci.
 

Další důležitou otázkou při interakci mezi člověkem a robotem je bezpečnost. EU proto v roce 2023 přijala nové evropské nařízení o strojních zařízeních (nařízení (EU) 2023/1230), jehož cílem je aktualizovat bezpečnostní požadavky na strojní zařízení (a související výrobky) na trhu EU. Toto nařízení uznává, že bezpečnostní rizika se netýkají jen fyzického poškození, ale také psychické zátěže. Hlavním právním nástrojem upravujícím otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) však zůstává rámcová směrnice o BOZP (směrnice 89/391/EHS).
 

Další důležité výzvy související s interakcí s pokročilými roboty se týkají požadavků na dovednosti. EU si je již dlouho vědoma dopadu technologického pokroku na trh práce a na požadované dovednosti pracovních sil. V tomto ohledu je významnou politickou iniciativou Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, která zahrnuje několik opatření zaměřených na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, jež mají zajistit, aby jednotlivci disponovali dovednostmi nezbytnými pro současné i budoucí trhy práce.
 

Klíčová zjištění

• Na zavádění robotických technologií mají vliv vnější i vnitřní faktory. Podle údajů o využívání informačních a komunikačních technologií v podnicích (shromážděných v rámci průzkumu Eurostatu) jsou hlavními důvody pro investice do robotů vysoké náklady na pracovní sílu a potíže s náborem zaměstnanců. Hlavními vnitřními faktory jsou vyšší konkurenceschopnost a produktivita.
   
• Průmyslové a servisní roboty nalezneme především ve velkých podnicích. V roce 2022 používal průmyslové roboty (ke svařování, řezání laserem atd.) přibližně každý pátý velký podnik v EU, zatímco servisní roboty používal (k výkonu dohledu, zajištění dopravy atd.) pouze každý desátý z nich. V malých a středních podnicích je míra zavádění robotických technologií výrazně nižší, a to především kvůli značným kapitálovým investicím potřebným k jejich zavedení a úsporám z rozsahu, které jsou nezbytné k plnému využití výsledných úspor z důvodu vyšší efektivity.
   
• Při posuzování rizik spojených s interakcí mezi člověkem a robotem se podniky obvykle zaměřují na fyzickou bezpečnost, opomíjejí však psychosociální důsledky. Větší zapojení pracovníků do navrhování a zavádění robotických technologií by mohlo pomoci snížit určité stresové faktory, zejména nejistotu v počátečních fázích zavádění technologií. Zapojení pracovníků je často nezbytné k přizpůsobení systémů či aplikací provoznímu prostředí.
   
• Při integraci robotických řešení na pracovišti mohou programy řízení změn kromě toho, že se zaměřují na bezpečné používání technologií, pomoci řešit nejistotu, zvýšit odolnost pracovníků vůči změnám a umožnit jim přizpůsobit se novým pracovním postupům. Ve většině podniků nevyžadovala práce s pokročilými zařízeními žádnou zvláštní kvalifikaci ani osvědčení. Zavádění robotických systémů však v některých podnicích v určitých odvětvích (např. ve zpracovatelském průmyslu) nebo v určitých profesích (např. u manažerů a mistrů) vyžadovalo nové digitální, analytické a interpersonální dovednosti.
   
• Zatímco z údajů z průzkumu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vyplývá, že interakce mezi člověkem a robotem je spojena s vyšší intenzitou práce, zvýšeným dohledem, zhoršením sociálního prostředí a menší samostatností, důkazy z případových studií svědčí o tom, že negativní důsledky plynou spíše z organizačních faktorů a rozhodnutí vedení než ze samotných technologií.
   

Politické ukazatele

• Robotické technologie, zejména pokud jsou založeny na umělé inteligenci, jsou příslibem zvýšení produktivity a bezpečnosti na pracovišti, zmírnění jednotvárnosti úkolů, snížení fyzické zátěže a zvýšení přitažlivosti práce a uspokojení z ní. Aby však tyto výhody skutečně přinesly, je nutné, aby se k pracovníkům přistupovalo jako ke spolutvůrcům technologických řešení, a nikoli pouze jako k nákladům, které je třeba minimalizovat. V zájmu podpory zaměření na člověka jsou velmi důležitá politická opatření, včetně osvětových kampaní, veřejných pobídek pro výzkum a vývoj zaměřený na člověka a vypracování pokynů týkajících se zaměření na etiku a na člověka při navrhování technologií.
   
• Při utváření politik, které upřednostňují hodnoty, kde na prvním místě stojí člověk, a zahrnují participativní přístup k navrhování a zavádění technologií na pracovištích, mohou hrát klíčovou úlohu sociální partneři. Důležitým nástrojem pro koordinaci úsilí a prosazování zaměření na člověka v souvislosti s robotikou je rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o digitalizaci z roku 2020.
   
• Pozornost je také třeba nadále věnovat podpoře iniciativ v oblasti odborné přípravy, které kladou důraz na rozvoj dovedností důležitých pro spolupráci mezi člověkem a robotem, včetně digitální gramotnosti a přizpůsobivosti a odolnosti tváří v tvář automatizaci. Stejně tak je důležité zajistit účinné provádění zásady č. 10 evropského pilíře sociálních práv, která se týká BOZP, a strategického rámce EU pro BOZP.